Rozdíl mezi remontantními a neremontantními malinami a pěstování
Remontantní a neremontantní maliny se liší zejména v době plodnosti a způsobu řezu, což ovlivňuje jejich pěstování i výnos. Správná výsadba a pravidelné zalévání malin podporují zdravý růst a bohatou úrodu, přičemž každá odrůda vyžaduje specifický přístup. Porozumění těmto rozdílům pomůže maximalizovat sklizeň a ušetřit čas při péči o keře.
Nejpodstatnější body
- Jednouplodící maliny plodí jednou ročně na dvouletých výhonech, sklizeň probíhá v červnu až červenci.
- Remontantní maliny plodí dvakrát za sezónu – v létě a na podzim na jednoletých i dvouletých výhonech.
- Doporučené rozestupy u malin jsou 40-60 cm mezi rostlinami a 1,2 m mezi řadami.
- Maliny potřebují asi 20-30 litrů vody na 1 m² týdně v době kvetení a tvorby plodů.
- Řez u jednouplodících malin znamená odstranění dvouletých výhonů po sklizni, u remontantních lze zkrátit letní výhony na 20-30 cm pro podzimní plodnost.
Jak odlišit remontantní a neremontantní maliny a základní charakteristika
Remontantní maliny plodí dvakrát za sezónu – v červnu až červenci na loňských dvouletých výhonech a podruhé od srpna do října na jednoletých výhonech aktuálního roku. Naproti tomu neremontantní maliny plodí jednou ročně, a to výhradně na dvouletých výhonech s termínem sklizně v červnu až červenci. Tento rozdíl v cyklu růstu zásadně ovlivňuje plánování sklizně i správný řez malin.
Co znamená remontantní malina a jak ji poznat? Remontantní odrůdy mají schopnost plodit dvakrát během jednoho vegetačního období – nejprve na starších výhonech a poté na nových výhonech, což prodlužuje období plodnosti malin. Neremontantní maliny plodí pouze jednou na dvouletých výhonech, které po sklizni odstraníte, aby se podpořil růst nových výhonů pro další rok.
Jak poznat remontantní maliny oproti neremontantním
- Remontantní maliny plodí dvakrát za rok, neremontantní pouze jednou
- Neremontantní maliny plodí na dvouletých výhonech, remontantní na jednoletých i dvouletých
- Řez malin u remontantních probíhá po podzimní sklizni, u neremontantních po letní sklizni odstraněním všech dvouletých výhonů
| Vlastnost | Remontantní maliny | Neremontantní maliny |
|---|---|---|
| Plodnost | Dvakrát za sezónu (léto a podzim) | Jednou za rok (červen až červenec) |
| Výhon | Plodí na jednoletých i dvouletých | Plodí pouze na dvouletých |
| Řez malin | Po podzimní sklizni, zkrácení výhonů na 20-30 cm v létě | Po letní sklizni odstranění dvouletých výhonů u země |
| Sklizeň | Červenec a srpen až říjen | Červen až červenec |
Tip: Při výsadbě a hnojení malin je nezbytné znát typ odrůdy, protože načasování řezu a zálivky se liší podle cyklu růstu. Nesprávný řez u neremontantních malin často vede k úbytku plodů v následujícím roce.
Odborná rada: Remontantní maliny jsou vhodné pro oblasti s kratším vegetačním obdobím, protože umožňují podzimní sklizeň, zatímco neremontantní maliny vyžadují delší sezónu a stabilní podmínky pro plodnost na dvouletých výhonech.
Řez malin podle typu: kdy a jak stříhat
Řez malin je klíčový pro zajištění vysoké plodnosti malin a prevenci chorob malin. U neremontantních malin, které plodí jednou za rok na dvouletých výhonech, odstraňte po letní sklizni všechny dvouleté výhony až u země. Tento řez podpoří tvorbu nových výhonů a připraví keř na další sezónu. U remontantních malin, které plodí dvakrát ročně, se provádí řez jinak – letní výhony zkraťte na 20-30 cm, což umožní podzimní sklizeň plodů na mladých výhonech.
Jak správně stříhat maliny podle typu (remontantní a neremontantní) si můžete ověřit podle charakteristiky malinového keře a doby sklizně. Neremontantní maliny se řežou po letní sklizni, obvykle v červenci až srpnu, zatímco remontantní maliny se zastřihují na podzim nebo brzy na jaře. Nedodržení správného termínu řezu často vede k nižší plodnosti malin a zvýšenému riziku chorob.
- Identifikace typu malin – rozlište remontantní a neremontantní podle doby plodnosti.
- Odstranění dvouletých výhonů u neremontantních – po letní sklizni uřízněte staré výhony.
- Zkrácení letních výhonů u remontantních – zastřihněte výhony na 20-30 cm pro podzimní plodnost.
- Odstranění poškozených a slabých výhonů – u obou typů zlikvidujte nemocné části.
- Kontrola a úprava řezu na jaře – doplňte řez po zimě podle potřeby.
Odborná rada: Podle zdrojů eAgri.cz je častou chybou příliš pozdní nebo nedostatečný řez, který snižuje výnos a zvyšuje riziko chorob malin, proto se držte doporučených termínů a postupů.
Více informací k tématu najdete v oficiálním zdroji: Ministerstvo zemědělství ČR.
Stanoviště, půda a výsadba malin
Maliny vyžadují slunné až polostinné stanoviště, které podporuje optimální plodnost malin a snižuje riziko chorob malin. Půda by měla být humózní, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu, což zajišťuje správné zásobení živinami při hnojení malin. Při výsadbě malin je klíčové dodržet doporučené rozestupy, které umožní dostatečnou cirkulaci vzduchu a usnadní řez malin i další péči, například zalévání malin.
Pro správný návod na pěstování neremontantních malin i jak pěstovat remontantní maliny správně platí tyto rozestupy a podmínky:
- Rozestupy mezi rostlinami: 40-60 cm
- Rozestupy mezi řadami: 1,2 m
- Stanoviště: slunné až polostinné
- Půda: humózní, dobře odvodněná
- Opora: pevné opoře zabraňuje poléhání a podporuje zdravý růst
Charakteristika remontantních a neremontantních malin se odráží i v péči o půdu a řez malin, kdy remontantní vyžadují specifický řez po sklizni podzimu. Výhody a nevýhody remontantních malin při pěstování spočívají mimo jiné v rozdílném načasování sklizně a intenzitě péče.
Tip: Pro zabránění šíření škůdců malin a chorob malin volte dobře větraná stanoviště a pravidelně odstraňujte staré výhony.
Zalévání, hnojení a péče o maliny
Péče o maliny zahrnuje pravidelné zalévání a správné hnojení, které zásadně ovlivňují plodnost malin a odolnost rostlin vůči chorobám a škůdcům. Správný režim péče přizpůsobte klimatickým podmínkám a typu malin, aby výsadba i řez malin přinesly nejlepší výsledky.
Kolik vody potřebují maliny během vegetace?
Maliny potřebují 20-30 litrů vody na 1 m² týdně v období kvetení a tvorby plodů. Nedostatek vláhy v této fázi snižuje kvalitu i množství sklizně. Zalévání malin je proto klíčové zejména v suchých obdobích. Vlhká, ale ne přemokřená půda pomáhá omezit výskyt chorob malin.
Jak správně hnojit maliny během sezóny?
Na jaře hnojte maliny dusíkem, který podporuje růst výhonků. Během vegetace aplikujte draslík a fosfor, které zvyšují plodnost malin a podporují silné kvetení i tvorbu plodů. Hnojení malin provádějte v několika dávkách rozdělených do jara a léta, aby rostliny měly stálý přísun živin.
Tip: Vyhněte se nadměrnému zalévání, které způsobuje hnilobu kořenů a zvyšuje riziko chorob. Pro ochranu malin před škůdci a chorobami volte zdravé sazenice a pravidelně odstraňujte suché nebo poškozené výhonky.
Choroby a škůdci malin a jejich prevence
Maliny jsou náchylné k několika specifickým houbovým chorobám a škůdcům, které mohou výrazně snížit plodnost malin i kvalitu úrody. Prevence zahrnuje především správný řez podle typu malin a zajištění dostatečné cirkulace vzduchu, což omezuje vlhkost a rozvoj patogenů. Remontantní maliny, plodící dvakrát za sezónu, vyžadují řez ihned po podzimní sklizni, kdy se odstraní všechny výhony až k zemi. Naproti tomu neremontantní maliny se stříhají brzy na jaře po první sklizni, kdy se odstraní dvouleté výhony, což snižuje riziko houbových infekcí v následující sezóně. Tento rozdíl v termínech a způsobu řezu je klíčový pro efektivní prevenci chorob.
Mezi nejčastější choroby malin patří:
- Plíseň šedá (Botrytis cinerea) – napadá plody i listy při vysoké vlhkosti, projevuje se šedým povlakem a hnilobou
- Padlí malinové (Sphaerotheca macularis) – bílé povlaky na listech a výhonech, které snižují fotosyntézu a kvalitu plodů
- Rez malinová (Phragmidium rubi) – oranžové skvrny na spodní straně listů, oslabuje rostlinu a snižuje výnos
Mezi hlavní škůdce patří:
- Malinová třásněnka (Byturus tomentosus) – larvy poškozují plody, což vede k jejich deformaci a předčasnému hnilobění
- Malinový ponravač (Zeuzera pyrina) – larvy vyžírají vnitřek výhonů, což způsobuje jejich usychání a lámání
Preventivní opatření zahrnují:
- Pravidelné prořezávání starých a nemocných výhonů, aby se zlepšilo větrání a snížila vlhkost v porostu
- Kontrolu vlhkosti půdy, zejména během kvetení a tvorby plodů, aby se předešlo přemokření, ideálně 20-30 litrů vody na 1 m² týdně
- Odstraňování a likvidaci napadených částí rostlin a zbytků po sklizni, které mohou být zdrojem infekce pro další sezónu
- Vyvážené hnojení s důrazem na dusík na jaře a draslík s fosforem během sezóny pro posílení obranyschopnosti rostlin
Tip: Častou chybou je příliš husté sázení malin, které omezuje cirkulaci vzduchu a podporuje rozvoj houbových chorob. Hustší výsadba se hodí spíše pro remontantní maliny, které se po sklizni pravidelně zkracují a udržují vzdušnější porost. Naopak neremontantní maliny vyžadují větší rozestupy a důsledný jarní řez, aby se minimalizovalo riziko chorob a škůdců.
Rozdíly v chuti, velikosti a výnosu mezi typy malin
Remontantní maliny mají obvykle menší plody než jednouplodící (neremontantní) odrůdy, přičemž průměrná velikost plodu u remontantních odrůd dosahuje kolem 1,5-2 cm, zatímco u neremontantních je to 2-3 cm. Remontantní maliny plodí dvakrát za sezónu – poprvé na dvouletých výhonech v červnu až červenci a podruhé na jednoletých výhonech od srpna do října. Tento dvoufázový výnos zvyšuje celkovou plodnost malin až o 30-50 % ve srovnání s jednouplodícími odrůdami, které plodí pouze jednou ročně.
Chuťově jsou neremontantní maliny zpravidla sladší a aromatičtější, což je dáno vyšším obsahem cukrů a aromatických látek v plodech sklizených v červnu a červenci. Remontantní maliny mají mírnější, méně sladkou chuť, což může být způsobeno pozdějším termínem sklizně na podzim a nižším obsahem cukrů v druhé sklizni. Pro milovníky výrazné chuti jsou proto vhodnější jednouplodící odrůdy jako ‚Willamette‘ nebo ‚Tulameen‘.
Výhodou remontantních malin je prodloužená doba sklizně, která může trvat až do října, což umožňuje čerstvé plody i v pozdním létě a na podzim. Tento typ malin je vhodný zejména do oblastí s kratším vegetačním obdobím, kde může být letní sklizeň neremontantních malin riziková kvůli nepříznivému počasí. Neremontantní maliny naopak vyžadují stabilnější podmínky a delší vegetační období, protože plodí pouze na dvouletých výhonech.
Při pěstování je nutné respektovat rozdíly v řezu. U neremontantních malin se po sklizni v červenci odstraňují všechny dvouleté výhony, aby se podpořil růst nových jednoletých. Remontantní maliny lze po letní sklizni zkrátit na 20-30 cm, což stimuluje tvorbu plodonosných výhonů pro podzimní úrodu. Po podzimní sklizni se pak buď celý porost seřízne k zemi (pro sklizeň pouze na podzim), nebo se ponechá část výhonů pro dvoufázovou sklizeň.
Z hlediska výnosu dosahují remontantní maliny díky dvoufázové sklizni průměrně o 30-50 % vyšší celkové produkce plodů než neremontantní. Neremontantní maliny však často poskytují větší plody s intenzivnější chutí, což může být výhodou pro speciální využití, například pro konzervování nebo přímou konzumaci.
| Parametr | Remontantní maliny | Neremontantní maliny |
|---|---|---|
| Velikost plodů | 1,5-2 cm, menší | 2-3 cm, větší |
| Chuť | Mírnější, méně sladká, nižší obsah cukrů | Intenzivní, sladší, vyšší obsah cukrů |
| Výnos | O 30-50 % vyšší díky dvoufázové sklizni | Jedna sklizeň, nižší celkový výnos |
| Doba sklizně | Červenec a srpen – říjen (dvoufázová) | Červen – červenec (jednofázová) |
Tip: Častou chybou je u remontantních malin neodstranění letních výhonů po první sklizni, což snižuje tvorbu plodů na podzim. Doporučuji proto po první sklizni výhony zkrátit na 20-30 cm, aby se podpořil růst nových plodonosných větví.
Odborná rada: Remontantní maliny se hodí pro pěstitele v oblastech s kratším vegetačním obdobím nebo pro ty, kdo chtějí prodlouženou sklizeň. Neremontantní maliny jsou vhodnější pro pěstitele preferující větší plody a intenzivnější chuť, ale s dostatečně dlouhým létem a stabilními podmínkami.
Množení malin a ekonomické aspekty pěstování
Množení malin je klíčové pro udržení plodnosti malin a efektivní ekonomiku pěstování. Základní metody zahrnují řízkování a vrstvení, které umožňují obnovu porostu a zachování zdraví keřů. Rozdíly mezi remontantními a neremontantními malinami ovlivňují jak výnosnost, tak náklady spojené s jejich pěstováním.
Řízkování malin
Řízkování je efektivní způsob množení malin, kdy se řízky zakoření při teplotě 18-22 °C za 2-3 týdny. Substrát by měl zůstat mírně vlhký, aby nedošlo k přemokření, které podporuje vznik chorob malin. Tento způsob je vhodný pro obě skupiny, ale u remontantních malin se často využívá pro rychlejší obnovu porostu kvůli jejich kratšímu vegetačnímu období.
Vrstvení malin
Vrstvení je přirozený způsob množení, kdy boční výhony malin zakoření přímo v půdě během vegetační sezóny. Tento způsob je méně náročný na materiál a často se používá u neremontantních malin, které mají delší období růstu. Vrstvení podporuje zdravý růst a šetří náklady na výsadbu malin.
Ekonomika pěstování malin se liší podle typu odrůd. Remontantní maliny plodí dvakrát ročně, což může zvýšit výnosnost za kratší dobu, ale zároveň vyžadují častější řez malin a vyšší nároky na zalévání malin a hnojení malin. Neremontantní maliny mají nižší náklady na údržbu, ale výnos přichází pouze jednou ročně.
Tip: Častou chybou je zanedbání správného řezu malin podle typu odrůdy, což snižuje plodnost malin a zvyšuje riziko chorob malin. Pro malé farmáře a domácí pěstitele doporučuji zvolit odrůdy podle dostupného času na péči a požadované výnosnosti.
Časté dotazy
Jak poznat remontantní maliny?
Remontantní maliny plodí dvakrát za sezónu, na jednoletých i dvouletých výhonech, což je hlavní rozpoznávací znak oproti jednouplodícím.
Co znamená remontantní malina?
Remontantní malina je odrůda, která plodí dvakrát ročně – v létě na loňských výhonech a na podzim na letošních výhonech.
Kdy je nejlepší čas stříhat neremontantní maliny?
Neremontantní maliny se řežou hned po sklizni, tedy v červenci až srpnu, odstraněním všech dvouletých výhonů těsně u země.
Jaké jsou doporučené rozestupy při výsadbě malin?
Mezi rostlinami se doporučuje 40-60 cm, mezi řadami pak přibližně 1,2 metru pro optimální růst.
Kolik vody potřebují maliny během kvetení a tvorby plodů?
Maliny potřebují 20-30 litrů vody na 1 m² týdně během kvetení a tvorby plodů, aby se zajistila kvalitní úroda.
Jaké jsou nejčastější choroby malin?
Mezi nejčastější patří plíseň šedá (Botrytis), padlí malinové a škůdci jako malinový brouk a mšice malinová.
Jakým způsobem lze množit maliny?
Maliny lze množit řízkováním, kdy řízky zakoření za 2-3 týdny při teplotě 18-22 °C, a vrstvením, kdy boční výhony zakoření v půdě.
Jaký je rozdíl ve výnosu mezi remontantními a jednouplodícími malinami?
Remontantní maliny mají díky dvoufázové sklizni obvykle vyšší celkový výnos i přes menší velikost plodů.
Jaké jsou náklady na pěstování remontantních malin oproti jednouplodícím?
Remontantní maliny mohou mít nižší náklady díky kratšímu vegetačnímu období, ale vyžadují častější sklizeň a péči.
Co nesnáší maliny a jak je lze chránit?
Maliny nesnáší přemokření, nedostatek světla a špatnou cirkulaci vzduchu; ochrana spočívá v dobrém větrání, správném řezu a pravidelné kontrole zdraví rostlin.
Jaký je optimální čas pro sklizeň plodů u remontantních malin?
Remontantní maliny se sklízejí zpravidla od srpna do října, kdy plodí podruhé v sezóně, často začínají plodit asi 4-5 měsíců po výsadbě.
Jaké jsou hlavní rozdíly v chuti mezi remontantními a neremontantními malinami?
Remontantní maliny mají obvykle sladší a méně aromatickou chuť než neremontantní, které bývají výraznější a aromatičtější.
Jaký je doporučený způsob hnojení malin během vegetačního období?
Maliny je vhodné hnojit 2-3krát za sezónu, například na jaře a po první sklizni s dusíkatými hnojivy v dávce cca 30-50 g na m².
Jaké jsou nejvhodnější půdní podmínky pro pěstování malin?
Maliny preferují propustné, mírně kyselé půdy s pH 5,5 až 6,5 a dostatečnou vlhkostí bez přemokření.
Jak se liší odolnost vůči mrazu mezi remontantními a neremontantními malinami?
Neremontantní maliny jsou obecně odolnější vůči mrazům, snášejí teploty až kolem -30 °C, zatímco remontantní mrazuvzdornost je mírně nižší, kolem -25 °C.
