Choroby listů vinné révy: příznaky, popis a šetrná léčba

Choroby listů vinné révy představují častý problém, který může výrazně ovlivnit úrodu i kvalitu hroznů. Mezi nejčastější patří houbové choroby, jako je padlí révové nebo plíseň révová, jejichž příznaky lze rozpoznat podle specifických změn na listech. Správná identifikace a včasná léčba jsou klíčové pro udržení zdravé vinice.

Jak rozpoznat hlavní choroby listů vinné révy podle příznaků?

Příznaky chorob na listech hroznů se liší podle původce a podmínek prostředí. Padlí révové se projevuje bílým povlakem na povrchu listů, plíseň révová způsobuje hnědé skvrny a následné opadávání listů, zatímco plíseň šedá se pozná podle šedého povlaku a hniloby plodů. Každá z těchto houbových chorob vinné révy má specifické teplotní a vlhkostní nároky, které lze využít k jejich rozpoznání.

Příznaky padlí révového

Padlí révové se projevuje charakteristickým bílým povlakem, který pokrývá listy vinné révy. Tento povlak vzniká zejména při teplotách mezi 20 a 25 °C a vlhkosti nad 60 %. Napadené listy mohou být zdeformované, žloutnout a postupně odumírat, což snižuje fotosyntetickou schopnost rostliny. Padlí révové patří mezi nejčastější vinná réva choroby listů, a proto je jeho včasné rozpoznání klíčové pro účinnou plíseň révovou léčbu.

Příznaky plísně révové

Plíseň révová se projevuje hnědými, nepravidelnými skvrnami na listech, které se objevují při teplotách 18-22 °C a vysoké vlhkosti nad 85 %. Tyto skvrny postupně zvětšují svůj rozsah a způsobují opadávání listů, což oslabuje révu a může vést k výraznému snížení výnosu. Na listech vinné révy se často objevují i další symptomy, jako jsou deformace či změna barvy, což pomáhá rozlišit plíseň révovou od jiných chorob.

Příznaky plísně šedé

Plíseň šedá se pozná podle šedého povlaku, který se tvoří na listech a zejména na plodech vinné révy. Nejčastěji se rozvíjí při teplotách mezi 15 a 20 °C a velmi vysoké vlhkosti nad 90 %. Tento patogen způsobuje hnilobu plodů, což vede k jejich znehodnocení. Včasná detekce šedé plísně je důležitá pro ochranu úrody a omezení škod způsobených touto houbovou chorobou.

• Padlí révové: bílý povlak, teplota 20-25 °C, vlhkost nad 60 %
• Plíseň révová: hnědé skvrny na listech, teplota 18-22 °C, vlhkost nad 85 %
• Plíseň šedá: šedý povlak, hniloba plodů, teplota 15-20 °C, vlhkost nad 90 %

Tip: Častou chybou je zaměňování padlí révového s plísní révovou kvůli podobnému napadení listů. Přesné rozlišení podle povlaku a skvrn pomáhá zvolit správný postup léčby.

Jak se projevují houbové choroby listů vinné révy? Všechny tyto choroby oslabují listy a plody, ale liší se příznaky i požadavky na teplotu a vlhkost, což usnadňuje jejich rozpoznání a následnou ochranu.

Pro koho se rozpoznání těchto příznaků hodí? Především pro pěstitelé vinné révy, kteří chtějí minimalizovat škody způsobené chorobami listů. Na druhou stranu u malých zahrádek bez profesionální péče nemusí být detailní rozlišení příznaků vždy nezbytné.

Jaké jsou charakteristické příznaky padlí révového a jeho prevence?

Padlí révové patří mezi nejrozšířenější houbové choroby vinné révy, které výrazně ovlivňují kvalitu i množství úrody. Jeho příznaky se projevují jako bílý, práškovitý povlak na listech, výhonech a hroznech. Tento povlak postupně způsobuje žloutnutí a deformaci listů, což omezuje fotosyntézu a snižuje celkovou vitalitu rostliny.

Optimální podmínky pro vznik a šíření padlí révového jsou teploty mezi 20 a 25 °C a relativní vlhkost vzduchu nad 60 %. Za těchto podmínek houba rychle roste a napadá nové části rostliny. Proto je prevence klíčová pro udržení zdravé vinice.

Léčba chorob listů vinné révy se nejčastěji provádí aplikací fungicidů obsahujících myklobutanil. Tento přípravek se doporučuje střídat a aplikovat preventivně v dávce 0,5 litru na hektar každých 10 až 14 dní, zvláště v rizikovém období. Pravidelný postřik zabraňuje šíření choroby a omezuje vznik rezistence patogenu.

Tip: Častou chybou je aplikovat fungicid až po silném napadení, což výrazně snižuje účinnost léčby. Prevence je proto nezbytná. Padlí révové se hodí k monitoringu i běžným vinicím, ne však u ekologicky pěstovaných vinic bez chemických zásahů.

Podrobnější informace o padlí révovém a dalších houbových chorobách vinné révy lze najít na webu eagri.cz.

Jaké jsou příznaky chorob listů vinné révy

Mezi typické příznaky patří bílý povlak na listech, který přechází ve žluté skvrny a následně odumírání listové tkáně. Tyto symptomy jsou charakteristické pro padlí révové i další houbové choroby vinné révy. Pro správnou léčbu chorob listů vinné révy je proto nezbytné přesné rozpoznání příznaků.

Jak poznat a léčit plíseň révovou na listech vinné révy?

Plíseň révová patří mezi nejčastější houbové choroby vinné révy, které výrazně ovlivňují kvalitu úrody. Jak poznat plíseň révovou na listech hroznů? Typickým příznakem jsou hnědé skvrny, které se objevují především na spodní straně listů. Tyto skvrny mohou postupně zvětšovat svůj rozsah a způsobit žloutnutí nebo opad listů, což oslabuje rostlinu a snižuje výnos. Plíseň révová se nejvíce šíří za optimálních podmínek, kdy teplota vzduchu dosahuje 18-22 °C a vlhkost vzduchu překračuje 85 %. Takové počasí podporuje rychlý rozvoj patogenu.

Jak léčit hnědé skvrny na listech vinné révy?

Léčba chorob listů vinné révy vyžaduje použití vhodných fungicidů. Pro účinnou kontrolu plísně révové se doporučuje aplikace fosetylu hliníku v dávce 2 kg na hektar. Tato látka patří mezi systémové fungicidy, které pronikají do pletiv a chrání rostlinu nejen před existující infekcí, ale i před novým napadením. Pro dosažení optimálního efektu by měla být aplikace opakována každých 7-10 dní během rizikového období.

Odborná rada: Na co si dát pozor, je častá chyba v pozdním zahájení ochrany, kdy již plíseň zasáhne většinu listů a sníží se tak účinnost léčby. Plíseň révová léčba fungicidy je vhodná zejména při opakujících se výskytech, zatímco preventivní opatření omezují riziko šíření nemoci.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích rostlin doporučuji konzultaci s agronomem nebo odborníkem na ochranu rostlin.

Co způsobuje plíseň šedou a jak ji ošetřit?

Plíseň šedá patří mezi nejčastější houbové choroby vinné révy, které mohou výrazně poškodit listy i hrozny. Vyskytuje se hlavně za vlhkosti nad 90 % a při teplotách 15-20 °C, což jsou ideální podmínky pro její rychlý rozvoj. Včasná prevence pomocí vhodných fungicidů výrazně snižuje riziko ztrát na úrodě.

Příznaky plísně šedé na listech a hroznech

Plíseň šedá, způsobená houbou Botrytis cinerea, se projevuje na listech a hroznech šedým až hnědavým povlakem. Na listech se často objevují vodnaté skvrny, které postupně hnědnou a vysychají. Hrozny napadené plísní šedou hnijí, pokrývají se šedým povlakem a mohou předčasně opadávat. Tyto příznaky patří k nejcharakterističtějším u vinná réva choroby listů.

Ošetření plísně šedé

Pro léčbu chorob listů vinné révy, způsobených plísní šedou, se doporučuje preventivní aplikace fungicidu obsahujícího cyprodinil. Tento fungicid se aplikuje v dávce 0,8 l/ha během klíčových fází růstu – zejména v období květu a zrání hroznů. Pravidelný postřik významně omezuje šíření plísně a chrání úrodu. Kromě chemické ochrany je vhodné také odstranit napadené části rostlin a zajistit dobrou cirkulaci vzduchu ve vinici.

• Aplikujte fungicid cyprodinil preventivně v době květu a zrání
• Sledujte teploty mezi 15 a 20 °C a vlhkost nad 90 %
• Odstraňujte napadené listy a hrozny pro snížení infekčního tlaku

Tip: Pro koho se ošetření hodí – vinice v oblastech s častou vysokou vlhkostí; pro koho NE – suchá stanoviště s nízkou vlhkostí, kde je riziko plísně nižší.

Jak poznat plíseň révovou na listech hroznů? Rozpoznání šedého povlaku a hniloby na plodech patří k základním příznakům, které byste neměli přehlédnout. Správná léčba chorob listů vinné révy zahrnuje včasné postřiky a hygienická opatření.

Jak škůdci jako mšička révokaz ovlivňují zdraví listů?

Mšička révokaz patří mezi nejvýznamnější škůdce vinné révy a její přítomnost výrazně ovlivňuje zdraví listů. Napadení se projevuje specifickými deformacemi a změnou zbarvení listové plochy, což může negativně ovlivnit fotosyntézu a celkovou vitalitu rostliny. Správná ochrana je proto klíčová pro prevenci škod.

Příznaky poškození mšičkou révokazem

Mšička révokaz způsobuje charakteristické deformace listů vinné révy, které často zkroutí a zhrubnou. Na spodní straně listů se objevují drobné zelené až žluté mšice, které sají šťávy a tím oslabují rostlinu. Tyto příznaky patří mezi nejčastější projevy škůdců napadajících listy vinné révy. Deformace listů mohou vést k jejich předčasnému žloutnutí a opadu, což zhoršuje fotosyntetickou schopnost a zvyšuje náchylnost k dalším chorobám.

Ochrana proti mšičce révokaz

Na jaře, při prvních známkách výskytu mšičky révokaz, je doporučená aplikace insekticidu imidakloprid v dávce 0,3 l/ha. Tento insekticid patří mezi efektivní prostředky pro kontrolu mšic a pomáhá zabránit dalšímu šíření škůdce. Včasná jarní ochrana výrazně snižuje riziko poškození listů a tím i sekundární napadení houbovými chorobami vinné révy nebo chorobami kmene vinné révy.

Tip: Častou chybou je aplikace ochrany příliš pozdě, kdy už jsou listy výrazně poškozené a léčba méně účinná.

• Sledujte pravidelně spodní strany listů na přítomnost mšiček
• Aplikujte insekticid při teplotách nad 10 °C pro dosažení nejlepší účinnosti
• Kombinujte ochranu škůdců s prevencí houbových chorob vinné révy pro komplexní péči

Tento postup je vhodný především pro vinice s pravidelným výskytem mšičky révokaz; u malých zahrad nebo ekologických pěstíren je třeba zvážit alternativní metody ochrany.

_Pro správnou léčbu chorob listů vinné révy a komplexní péči o vinici doporučuji konzultaci s odborníkem._

Jaké jsou příznaky a léčba chorob kmene vinné révy (Esca, Petriho choroba, Eutypa)?

Příznaky chorob kmene vinné révy

Choroby kmene vinné révy, jako Esca, Petriho choroba a Eutypa, se projevují specifickými symptomy na listech i dřevě. Esca způsobuje chlorózu listů doprovázenou charakteristickou „pavučinovou“ síťovkou a hnědými skvrnami o průměru 2-5 cm, které vedou k předčasnému opadávání listů. Eutypa se vyznačuje chlorotickými listy s nekrotickými okraji a zakrnělými, často deformovanými výhony, které mohou schnout; hrozny jsou malé, nerovnoměrně zralé a v těžkých případech zasychají. Petriho choroba způsobuje pomalé odumírání kmene a celkové oslabení rostliny, což se projevuje postupným žloutnutím listů a zhoršenou vitalitou. Infekce vstupuje přes poranění dřeva, především při řezu, zlomení nebo štěpování, přičemž riziko nákazy stoupá při řezu v pozdním podzimu a za teplých, vlhkých podmínek.

Léčba a prevence chorob kmene

Léčba chorob kmene vinné révy spočívá v odstranění napadených částí kmene řezem hluboko pod viditelným tlejícím dřevem, což zpomaluje šíření patogenů. Po řezu je nezbytné rány ošetřit fungicidními nebo léčivými směsmi, které podporují vysychání a zabraňují sekundární infekci. Řez doporučuji provádět na jaře za sucha, aby se minimalizovalo riziko vstupu patogenů, a vyhnout se řezu v pozdním podzimu, kdy se spóry houbových patogenů šíří nejintenzivněji. Dezinfekce nářadí před a po řezu patří mezi základní preventivní opatření.

• Odstraňujte mrtvé a napadené části kmene řezem hluboko pod poškozeným dřevem
• Ošetřujte řezy fungicidními nátěry nebo léčivými směsmi ihned po řezu
• Provádějte řez na jaře, ideálně při teplotách nad 10 °C a suchém počasí
• Dezinfikujte nářadí před každým řezem, aby se zabránilo přenosu patogenů
• Odstraňujte z vinice mumifikované bobule a odumřelé dřevo, která jsou zdrojem infekce
• Vyhýbejte se stresovým zásahům, jako je namáčení oček a podnoží, které usnadňují průnik patogenů

Tip: Častou chybou je provádění řezu pozdě na podzim, kdy vlhké a teplé počasí výrazně zvyšuje riziko infekce kmene.

Choroby kmene vinné révy nejsou snadno léčitelné chemicky, proto je prevence klíčová. Výběr zdravých sazenic bez nekrotických lézí a správné načasování řezu výrazně snižují šíření těchto houbových onemocnění.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních potížích rostlin doporučuji konzultaci s odborníkem na ochranu rostlin.

Jaká preventivní opatření snižují riziko chorob listů a kmene?

Pro efektivní prevenci chorob listů a kmene vinné révy je nezbytné používat certifikované sazenice bez symptomů houbových onemocnění, zejména bez nekrotických lézí. Infikované sazenice představují hlavní zdroj šíření chorob, jako jsou Esca nebo Petriho choroba.

Důsledná dezinfekce nástrojů a zařízení po každém řezu omezuje přenos patogenů, například plísně révové nebo padlí révového. K dezinfekci se doporučují roztoky na bázi chloru nebo alkoholu, aplikované ihned po použití.

Správné načasování a provedení řezu je klíčové pro snížení rizika infekce kmene. Řez se doporučuje provádět v období sucha, ideálně od konce zimy do začátku jara, kdy teploty jsou pod 10 °C a riziko infekce je nejnižší. Velké řezy na keřích starších 3 let je nutné ošetřit povoleným fungicidním nátěrem, který zabrání pronikání patogenů do ran.

Odstraňování nemocných a odumřelých částí révy, včetně mumifikovaných plodů a zbytků po řezu, snižuje zdroje infekce v okolí vinice. Pravidelný sběr a likvidace těchto materiálů je nezbytný, protože houby přežívají v dřevě a půdě.

Zajištění dostatečné cirkulace vzduchu mezi keři omezuje vlhkost na listech, která podporuje rozvoj houbových chorob. Optimální rozestupy mezi řádky a keři jsou 1,5 až 2 metry, což umožňuje rychlejší vysychání listů po dešti a snižuje výskyt chorob jako plíseň révová nebo padlí révové.

Tipy na prevenci chorob listů hroznů

• Výsadba certifikovaných sazenic bez symptomů houbových chorob
• Dezinfekce nástrojů po každém řezu pomocí chlorových nebo alkoholových roztoků
• Odstraňování mumifikovaných plodů, nemocných větví a odumřelých částí rostlin
• Provádění řezu v období sucha, při teplotách pod 10 °C, s ošetřením ran fungicidním nátěrem
• Dodržení rozestupů 1,5-2 metry mezi keři pro lepší cirkulaci vzduchu a snížení vlhkosti

Častá chyba: Nedostatečná dezinfekce nástrojů po řezu vede k rychlému šíření chorob kmene a listů.

Pro koho se to hodí: Vinice s pravidelnou údržbou a dostatečným prostorem mezi keři, kde lze efektivně aplikovat preventivní opatření.

Pro koho NE: Hustě vysázené vinice bez možnosti dostatečného větrání, kde riziko šíření chorob výrazně roste i při preventivních opatřeních.

Jak ovlivňují klimatické podmínky a půda výskyt chorob vinné révy?

Klimatické podmínky a půdní charakteristiky hrají zásadní roli v rozvoji chorob listů vinné révy. Teplota, vlhkost a srážky ovlivňují aktivitu patogenů, což se přímo projevuje na zdravotním stavu rostlin. Důkladné sledování počasí a půdních podmínek pomáhá předcházet výskytu nemocí a správně zvolit ochranná opatření.

Vliv teploty a vlhkosti na choroby

Ideální teplota pro rozvoj houbových chorob vinné révy se pohybuje mezi 15 a 25 °C, přičemž vlhkost vzduchu nad 60 % výrazně zvyšuje riziko nákazy. Vlhké a teplé počasí podporuje šíření plísně révové a padlí révového, které způsobují charakteristické změny barvy listů, například žloutnutí a hnědé skvrny. Přítomnost mšičky révokaz navíc oslabuje rostliny, což zvyšuje náchylnost k chorobám kmene vinné révy i listů.

Dopad klimatických změn

Klimatické změny se projevují vyšší průměrnou teplotou a častějšími srážkami v hlavní vegetační sezóně, což prodlužuje dobu vhodnou pro rozvoj chorob vinné révy. Změny podporují rychlejší šíření houbových patogenů a ztěžují plánování ochrany. Mezi nejčastější projevy patří zvýšený výskyt padlí révového a plísně révové, které způsobují poškození listů a snižují úrodu. Proti tomuto trendu se doporučuje:

• pravidelně monitorovat teplotu a vlhkost vzduchu
• analyzovat půdní podmínky a zajistit dobrou propustnost
• využívat biologickou ochranu a vhodné fungicidy na vinnou révu

Tip: Častá chyba je podcenění vlivu půdních podmínek, které mohou zadržovat vlhkost a tím podporovat houbové choroby.

Pro koho se to hodí: vinice s vyšší vlhkostí a teplým klimatem, kde je riziko chorob výrazné. Pro koho NE: suché oblasti s nízkou vlhkostí, kde houbové choroby méně ohrožují révu.

Jaké jsou možnosti biologické a šetrné léčby chorob vinné révy?

Biologické metody léčby představují účinný a šetrný doplněk ke klasické chemické ochraně vinné révy, přičemž významně snižují riziko vzniku rezistence patogenů. V kombinaci s důslednou hygienou vinice přispívají k udržení zdravých listů a celkové vitality porostu, což je klíčové zejména při častém výskytu padlí révového a plísně révové.

Biofumigace a biologický boj

Biofumigace s využitím hořčice (Sinapis alba) patří mezi ověřené biologické ochranné metody. Při rozkladu hořčice v půdě se uvolňují izotiokyanáty a další látky, které inhibují růst patogenů, jako je Plasmopara viticola (plíseň révová) a Botrytis cinerea (plíseň šedá). Tato metoda snižuje počet spor patogenů v půdě a podporuje zdravý růst révy. Biofumigace se doporučuje aplikovat na podzim po sklizni, kdy se hořčice zapraví do půdy a nechá rozložit po dobu minimálně 4 týdnů před jarní výsadbou nebo vegetační sezónou. Tento biologický boj je vhodný zejména pro vinice s opakovaným výskytem houbových chorob.

Význam hygieny a omezení chemie

Důsledná hygiena vinice představuje základní preventivní opatření proti chorobám kmene vinné révy a škůdcům, jako je mšička révokaz. Pravidelné odstraňování napadených listů, výhonů a mumifikovaných bobulí snižuje zdroje infekce. Dezinfekce nástrojů po každém řezu zabraňuje šíření patogenů mezi keři. Minimalizace a rotace chemických fungicidů, například střídání látek s myklobutanilem, fosetylem hliníku a cyprodinilem, pomáhá omezit vznik rezistence patogenů a zároveň chrání životní prostředí.

Pro udržitelnou ochranu vinné révy doporučuji kombinovat biologickou léčbu s pečlivou hygienou a selektivním použitím chemických přípravků podle aktuálního výskytu chorob a škůdců.

• využívání biofumigantů (hořčice) jako doplňku ochrany proti plísni révové a padlí
• pravidelná kontrola porostu a odstranění nemocných listů a výhonů
• rotace a omezení chemických fungicidů pro prevenci rezistence
• udržování zdravých sazenic bez nekrotických lézí a čistoty vinice
• dezinfekce nástrojů po řezu a odstraňování mumifikovaných bobulí a odumřelých částí

Tip: Častou chybou je zanedbání hygieny a ponechání infikovaných zbytků v porostu, což výrazně zvyšuje riziko opakovaných infekcí. Biologická léčba se hodí pro vinice s ekologickým nebo integrovaným způsobem pěstování, naopak u silně infikovaných porostů bez pravidelné chemické ochrany nemusí být sama o sobě dostatečná.

Jak správně aplikovat fungicidy během vegetačního cyklu?

Správné načasování a dávkování fungicidů během vegetačního cyklu vinné révy výrazně ovlivňuje úspěšnost léčby chorob listů vinné révy a prevenci houbových onemocnění. V následujících částech najdete konkrétní doporučení k aplikaci nejúčinnějších fungicidů a optimální podmínky pro jejich použití.

Fungicidní postřiky na jaře a v létě

Během jarních a letních měsíců se doporučuje aplikovat myklobutanil v dávce 0,5 l na hektar s intervalem 10 až 14 dní. Tento fungicid patří mezi systémové přípravky, které účinně bojují proti padlí révovému i dalším houbovým chorobám vinné révy. Současně lze použít fosetyl hliník v dávce 2 kg na hektar, který je vhodné aplikovat častěji – každých 7 až 10 dní. Fosetyl hliník posiluje obranyschopnost rostlin a pomáhá léčit plíseň révovou. Postřiky je nejlepší provádět za suchého a bezvětrného počasí, aby nedošlo k rychlému odplavení přípravků a minimalizovalo se riziko poškození listů.

Postřiky v období květu a zrání

V kritických fázích květu a zrání hroznů se doporučuje aplikovat cyprodinil v množství 0,8 l na hektar. Tento fungicid působí preventivně proti plísni šedé, která patří mezi nejčastější houbové choroby vinné révy napadající listy i plody. Postřiky cyprodinilem pomáhají omezit šíření spor plísně a udržují zdravý listový aparát nezbytný pro kvalitní zrání hroznů. Léčba chorob listů vinné révy v této době významně snižuje riziko ztrát na úrodě. Opět je nutné aplikovat za příznivých klimatických podmínek – bez deště a při teplotách nad 15 °C.

Tip: Častou chybou je aplikovat fungicidy za deště nebo silného větru, což snižuje jejich účinnost a zvyšuje riziko poškození rostlin.

Pro koho se léčba hodí: Vinice s historií houbových chorob a výskytem padlí révového či plísně révové. Není vhodná pro ekologické pěstování bez použití chemických přípravků.

Shrnutí: Pravidelná aplikace myklobutanilu a fosetylu hliníku na jaře a v létě spolu s cyprodinilem v období květu a zrání tvoří účinný postup léčby houbových chorob vinné révy na listech. Dodržení doporučeného dávkování a vhodného počasí při postřiku výrazně zvyšuje šanci na zdravou a plodnou vinici.

Časté dotazy

Proč žloutnou listy vinné révy?

Žloutnutí listů vinné révy může být způsobeno plísní révovou, chlorózou při chorobách kmene nebo nedostatkem živin v půdě, kdy je ideální teplota 18-25 °C a vysoká vlhkost podporuje výskyt patogenů.

Jak často aplikovat fungicidy na padlí révové?

Fungicidy s myklobutanilem se aplikují preventivně každých 10-14 dní v dávce 0,5 l/ha během vegetační sezóny, nejlépe za suchého počasí ráno nebo večer.

Jak rozpoznat plíseň révovou na listech?

Plíseň révová se pozná podle hnědých skvrn na listech, které se zvětšují a způsobují jejich předčasné opadávání, optimální podmínky jsou 18-22 °C a vlhkost nad 85 %.

Co je to Esca a jak se projevuje na vinné révě?

Esca je houbové onemocnění kmene révy způsobující chlorózu listů, nekrotické okraje a zakrnělé výhony, riziko infekce je při řezu v pozdním podzimu.

Jaká je role mšičky révokaz při poškození listů?

Mšička révokaz způsobuje deformace listů a zpomalení růstu, přítomnost malých zelených nebo žlutých mšic na spodní straně listů, ochrana insekticidem imidakloprid 0,3 l/ha na jaře.